Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Max - Jack Russel Terier

Moje první dovolená...

1.8. 2008 Tak už konečně vím, co mělo znamenat všechno to včerejší nezvyklé chování paničky v podobě neustálého hromadění nejrůznějších věcí (i mých), které pak zmizely v něčem jako veeeelký pamlskovník (prý to byl batoh???) a do rána pak čekaly na chodbě, což mě dost znepokojovalo. Ale už vím, že nebyl důvod se bát, jeli jsme totiž s paničkou a páníčkem na dovolenou na Malou Fatru!



Po cestě bylo hrozné horko, tak jsem se trošku chladil:)



A tady jsme bydleli...



Byli jsme tři na čtyři postele, tak proč bych si jednu nezabral pro sebe, ne?



A šlo se na "malý" průzkum okolí. (Ve výsledku jsme díky super značení našli o 10km víc:)))))



Panička se semnou chtěla vyfotit, ale já jsem neměl čas, když tam bylo tolik prostoru k běhání!



A ty průlezky.... No prostě super!



Až na vrchol jsem vyšel úplně sám. No, tak přiznávám, byl to spíš takový vrcholeček, asi 992m, ale šel jsem sám!



Nemyslete si, vůbec nejsem unavený, jen proč nevyužít nabízené služby, že?



A tady čekám, než se přežena ta velká bouřka, co nás tak nemile překvapila...



To komentář nepotřebuje:)



Tak dlouho jsem tu vodu pokoušel....



Až jsem tam spadnul:(



Naštěstí tam bylo vody sotva po zadek:)))

 
            
                  Pak jsme šli do Jánošíkových diěr...                                                     A bylo tam krásně.........



..........................



Chvílemi jsme přemýšlel, kam mě to vedou....



Ale šel jsem statečně dál.    


   
Ani jsem nepípnul a docela se mi to i líbilo.

                                                                                                                                                                                                       
           
     Z žebříků jsem si velkou hlavu rozhodně nedělal.                                        Nechal jsem se nosit jako pán.



            Byl to ale krásný pohled na Malý Rozsutec...                                         S páníčkem kousek od vrcholu.



                                  Ale na ten už jsme nedošli... těsně před ním začala (stejně jako před dvěma dny)
                                šííílená bouřka a třičtvrtě hodiny jsme tvrdly pod skalou, kdy to nešlo tam, ani zpátky.



A tak jsem dopad.....



                                     ..............                                                                       Ale nebyl jsem v tom sám:)))))



Ráno už bylo zase dobře....



Šli jsme se podívat k soše Jánošíka...


 
Panička si po cestě fotila ty "své" broučky.........



...a já vždy přiskočil a střepal jí ho dolů:)))))



Běhání, běhání, všechny smutky zahání...


  
No a klacík... To je teprve něco!



S páníčkem nad ovčínem.


 
Před odjezdem páníčci uklízeli, tak jsem ještě musel hodit pár okouzlijících póz:)



Poslední poheld z okna....


A už jsme jeli.....

 
   


Ve vlaku byla trošku nuda, ale uteklo to rychle a byli jsme doma.


TOPlist